Zvláštní zpravodajství, 2. května 1945
pro deník Vpřed!
Jaroslav Sedínský
Zatímco Berlín padá a nacistická říše se hroutí ve vlastním středu, české země zůstávají jedním z posledních prostorů, kde se okupant snaží udržet svou moc. Avšak i zde je již zřejmé: dny německé nadvlády jsou sečteny.
Silnice v Čechách a na Moravě zaplavily ustupující kolony. Vojenská technika, zásobovací vozy i pěší jednotky se tlačí směrem na západ. Spolu s nimi proudí i civilní obyvatelstvo, které prchá před frontou. Pohyb je chaotický, často bez jasného velení. Železniční tratě jsou přetížené, vlaky přeplněné, zpoždění a výpadky spojení se stávají běžnou skutečností.
Zprávy z terénu potvrzují, že morálka německých jednotek slábne. Vedle stále disciplinovaných oddílů se objevují skupiny vojáků, které ztrácejí soudržnost. Přibývá pokusů o únik ze služby, zejména v týlu. Přesto zůstává okupant nebezpečný – zvláště tam, kde operují jednotky SS, připravené zasáhnout s plnou tvrdostí.
Na venkově i v horských oblastech zesiluje činnost partyzánů. Dochází k přepadům menších jednotek, ničení tratí a přerušování spojení. Každý takový zásah komplikuje ústup německých sil a přispívá k jejich dezorganizaci. Okupační správa odpovídá represí, které však odpor spíše posilují, než aby jej zastavily.
Praha: napětí roste každou hodinou
Hlavní město zůstává zatím mimo přímé boje, avšak situace je krajně napjatá. Praha je důležitým dopravním uzlem a německé velení se snaží udržet kontrolu nad jejími komunikacemi. Na nádražích panuje zmatek – vlaky přijíždějí i odjíždějí v nepravidelných intervalech, často přeplněné a bez jasného řádu.
Ve městě jsou posíleny hlídky a kontrolní stanoviště. Mosty, úřady i strategické objekty jsou střeženy. Přítomnost ozbrojených jednotek je výraznější než v předchozích týdnech. Zároveň je však patrná nervozita – rozkazy se mění, reakce jsou někdy zbrklé.
Pod povrchem tohoto zdánlivého pořádku probíhá intenzivní činnost odboje. Skupiny napojené na domácí ilegální struktury koordinují své kroky, shromažďují zbraně a připravují plány pro případ vystoupení. Zvláštní pozornost je věnována klíčovým bodům ve městě – rozhlasu, nádražím a mostům.
Obyvatelstvo sleduje vývoj s rostoucím očekáváním. Informace se šíří šeptem, prostřednictvím zahraničního vysílání i osobních kontaktů. Přes nedostatek potravin a únavu z dlouhé okupace se mezi lidmi šíří spíše odhodlání než rezignace.
V mnoha čtvrtích se již nyní objevují náznaky příprav na možné střety – improvizované prostředky obrany, domluvy mezi sousedy, skryté zásoby materiálu. Město se, byť zatím tiše, připravuje.
Okamžik rozhodnutí se blíží
Situace k 2. květnu ukazuje jasný trend: německá moc se rozpadá, ale dosud nepadla. Československo stojí mezi dvěma silami – ustupujícím okupantem a blížícím se osvobozením.
Praha se nachází v bodě, kdy další vývoj může nabrat rychlý spád. Jakmile se vnější vojenský tlak spojí s vnitřním pohybem, může dojít k otevřenému střetu.
Nad městem visí otázka, kterou si dnes kladou tisíce lidí: jak dlouho ještě potrvá klid – a co přijde potom?
Zpravodajské vysílání k 2. květnu 1945 – Londýn a Moskva
Londýn – hlas vítězství, ale i opatrnosti
Z londýnského rozhlasu zaznívají v těchto dnech zprávy naplněné jistotou blízkého konce války v Evropě. Britské i spojenecké vysílání potvrzuje pád Berlína a rozpad německé obrany. Důraz je kladen na koordinovaný postup spojenců ze západu i východu.
Hlas Londýna informuje o rychlém postupu amerických a britských armád, o obsazování německých měst a o tisících zajatců. Vysílání však zároveň zachovává určitý tón zdrženlivosti – válka ještě formálně neskončila a velení varuje před předčasnými oslavami.
Ve vztahu k Československu londýnské vysílání vyzývá k rozvaze. Apeluje na obyvatelstvo, aby nejednalo unáhleně a vyčkalo na postup spojeneckých vojsk. Zaznívají výzvy k zachování pořádku a k omezení akcí, které by mohly vést k zbytečným ztrátám na životech.
Současně je zdůrazňována legitimita československé exilové vlády a budoucí obnova státu v demokratickém duchu.
Moskva – hlas vítězné ofenzivy
Z Moskvy přichází jiný tón – rozhodný, útočný a naplněný vědomím historického vítězství. Sovětské vysílání zdůrazňuje úspěchy Rudé armády, která dobyla Berlín a zasadila nacistickému Německu smrtící úder.
Zprávy líčí postup sovětských vojsk jako neodvratný pochod osvobození. Jména velitelů, jednotek i konkrétních operací jsou předkládána jako důkaz vojenské převahy i morální síly.
Ve vztahu k Československu je tón výrazně mobilizační. Moskva hovoří o bratrské pomoci, o blížícím se osvobození Prahy a o úloze lidu, který má povstat proti okupantům. Zdůrazňuje se jednota mezi Rudou armádou a slovanskými národy.
Vysílání vyzývá k aktivitě, k odporu, k podpoře postupujících vojsk. Povstání není prezentováno jako riziko, ale jako součást společného boje proti fašismu.
Kontrast dvou hlasů
Zatímco Londýn volí opatrnost a apeluje na vyčkávání, Moskva zdůrazňuje akci a revoluční moment. Oba hlasy však směřují k témuž cíli – definitivní porážce nacistického Německa.
Pro obyvatele Československa tak zaznívají dva různé akcenty jedné historické chvíle: jeden varuje před ukvapeností, druhý volá po činu. Mezi nimi stojí realita okupované země, která se blíží k okamžiku rozhodnutí.