Vysočina byla v posledních měsících druhé světové války jedním z nejživějších center partyzánského odporu. Lesy mezi Žďárem nad Sázavou, Novým Městem na Moravě a Bystřicí ukrývaly desítky skupin, které se snažily narušovat německé zásobování, sabotovat komunikace a pomáhat uprchlíkům. Mezi nimi vynikal oddíl „Viktor“, vedený velitelem Viktorem Karolem, známý svou neobvyklou taktikou – používáním německých uniforem.
Falešné uniformy jako zbraň klamu
Oddíl „Viktor“ vznikl na jaře 1945 z místních odbojářů, sovětských uprchlíků a několika slovenských vojáků. Jeho velitel Viktor Karol (v některých pramenech uváděn jako Karol Viktor) byl zkušený organizátor, který pochopil, že v krajině plné německých hlídek může být nejlepší obranou dokonalé maskování.
Partyzáni proto sháněli německé uniformy – buď ukořistěné při přepadech, nebo získané od dezertérů. V nich se pohybovali po kraji, kontrolovali silnice, zastavovali vozidla a dokonce prováděli fingované „hlídky“.
Podle svědectví pamětníků z obce Fryšava pod Žákovou horou se jednou skupina „Viktor“ objevila na silnici mezi Žďárem a Novým Městem, kde zastavila německou kolonu. Velitel Karol vystoupil v uniformě důstojníka Wehrmachtu, přikázal vojákům podat hlášení – a když kolona odjela, partyzáni zmizeli v lese.
Riskantní hra na Němce
Tato taktika byla mimořádně riskantní. Pokud by byli odhaleni, čekala je okamžitá poprava. Přesto se díky ní oddílu dařilo získávat informace, zásoby i zbraně.
Podle archivních záznamů z Válečných hrobů se oddíl „Viktor“ pohyboval v oblasti Žákovy hory, Fryšavy, Kadova a Herálce, kde měl několik úkrytů. V dubnu 1945 se spojil s dalšími skupinami – „Mistr Jan Hus“ a „Jermak“ – a podílel se na koordinaci útoků proti ustupujícím německým jednotkám.
Psychologický efekt
Falešné uniformy měly i psychologický účinek. Německé jednotky si nebyly jisté, komu mohou věřit, a často se stávalo, že se navzájem podezřívaly. Partyzáni využívali zmatku v posledních dnech války, kdy se rozpadala disciplína i komunikace.
Podle regionální kroniky z Bystřicka se díky této taktice podařilo oddílu „Viktor“ zachránit několik civilistů, kteří by jinak byli zatčeni při raziích.
Osud velitele Viktora Karola
Po osvobození se Viktor Karol stal známou postavou mezi partyzány Vysočiny. Některé prameny uvádějí, že po válce působil krátce v armádě, jiné že se stáhl do civilního života. Jeho oddíl byl oceněn za odvahu a vynalézavost – i když jeho metody byly na hraně pravidel.
Oddíl „Viktor“ ukazuje, že partyzánský boj nebyl jen o střelbě a sabotáži, ale i o vynalézavosti, psychologii a odvaze riskovat. Falešné uniformy se staly symbolem chytré improvizace, která dokázala zmást nepřítele a zachránit životy.
Vysočina tak zůstává místem, kde se v posledních dnech války odehrávaly nejen krvavé střety, ale i příběhy lidské odvahy a důvtipu – jako ten o Viktoru a jeho falešných uniformách.