Ostravsko‑opavská operace představuje jednu z největších a nejtěžších bitev, které se na území dnešní České republiky odehrály během druhé světové války. Probíhala od 10. března do 5. května 1945 a jejím cílem bylo prolomit silně opevněnou německou obranu a získat kontrolu nad průmyslovým centrem Ostravska – poslední velkou zbrojní a surovinovou základnou Třetí říše. Operace byla součástí závěrečného tažení Rudé armády do střední Evropy a její úspěch měl zásadní význam pro další postup směrem k Olomouci, Moravské bráně a nakonec i k Praze.
Strategický význam Ostravska
Ostravsko bylo pro nacistické Německo klíčové. Po ztrátě Porúří a polských Katovic představovalo poslední oblast, kde se ve velkém těžilo uhlí, tavila ocel a vyráběly zbraně. Právě zde se nacházely hutě, doly a strojírenské závody, které zásobovaly německou armádu.
Německé velení proto oblast silně opevnilo. Obranná linie měla až pět pásem, místy hlubokých 40–50 km, a zahrnovala protitankové příkopy, minová pole, betonové pevnůstky i využití předválečného československého opevnění. Na jejím budování se podílelo téměř 40 000 nuceně nasazených dělníků.
Síly a velení
Na sovětské straně operaci vedl 4. ukrajinský front, nejprve pod velením generála Ivana Petrova a později Andreje Jeremenka. Do bojů se zapojilo přibližně 260 000 sovětských vojáků, stovky tanků a tisíce děl. Součástí operace byl také 1. československý armádní sbor, včetně tankové brigády a letecké divize.
Německé síly tvořilo asi 150 000 mužů, včetně elitních jednotek a zbytků divizí SS. Velitelé jako Ferdinand Schörner či Gotthard Heinrici považovali obranu Moravy za klíčovou pro udržení přístupu do české kotliny.
Průběh bojů: tři fáze krvavé operace
1) První útok (10.–17. březen 1945)
Sovětská vojska zahájila ofenzivu 10. března s cílem rychle proniknout na Těšínsko. Narazila však na mimořádně silnou obranu a během týdne postoupila jen o několik kilometrů. Ztráty byly tak vysoké, že útok musel být zastaven.
2) Druhá fáze (24. březen – začátek dubna)
Po přeskupení sil zahájil 4. ukrajinský front nový útok přes město Żory. Do bojů se zapojila i 1. československá tanková brigáda, která pomohla osvobodit Wodzisław a bojovala o Tworków. Ani tato fáze však nepřinesla rozhodující průlom.
3) Závěrečná ofenziva (15. duben – 5. květen)
Třetí útok byl veden ze severu směrem k Ostravě. Němci využívali i části československého opevnění, ale pod tlakem museli ustupovat. Českoslovenští tankisté dobyli Bolatice, Kravaře a Štítinu a připravili cestu k finálnímu útoku. 26. dubna začaly boje o samotnou Ostravu. 30. dubna 1945 byla Ostrava osvobozena. Operace formálně skončila 5. května, kdy byly dobyty poslední opavské pozice.
Ztráty a dopady
Ostravsko‑opavská operace byla mimořádně krvavá.
Sovětská vojska ztratila téměř 24 000 padlých a přes 88 000 zraněných.
Německé ztráty se odhadují na více než 100 000 mrtvých, raněných a nezvěstných a 150 000 zajatých.
Boje zanechaly na Hlučínsku a celém regionu hluboké jizvy – zničené vesnice, vypálené domy, zaminovaná pole a tisíce civilních obětí.
Osvobození Ostravska však mělo zásadní význam pro poválečnou obnovu Československa. Průmyslové závody byly dobyty relativně nepoškozené, protože Sověti se záměrně vyhýbali plošnému bombardování.
Význam operace
Ostravsko‑opavská operace:
zlomila poslední velkou obrannou linii Němců na Moravě,
otevřela cestu k Olomouci a dále do české kotliny,
oslabila německou skupinu armád Střed,
přispěla k rychlému postupu Rudé armády směrem k Praze, kde o několik dní později vypuklo povstání.
Z vojenského hlediska jde o největší bitvu, která se kdy odehrála na území dnešní České republiky – jak počtem vojáků, tak intenzitou bojů i výší ztrát.
Ostravsko‑opavská operace byla jedním z rozhodujících střetů konce druhé světové války ve střední Evropě. Přestože trvala jen 57 dní, její dopady byly obrovské. Osvobození Ostravy znamenalo konec německé zbrojní výroby v regionu a otevřelo cestu k definitivní porážce nacistického Německa.
Dodnes připomínají tuto operaci památníky, vojenské hroby i vzpomínky pamětníků, které ukazují, jak vysokou cenu si vyžádala svoboda na severní Moravě a ve Slezsku.
Sledujte náš web a sociální sítě, aby vám o Festivalu Dne vítězství již nic neuniklo.
Budeme se na vás těšit na oslavách velkého vítězství, svobody a míru - 9. května na Staroměstském náměstí!