Proti sobě stály mocnosti Osy (Německo, Itálie, Japonsko) a Spojenci (Velká Británie, SSSR, USA).
Stručná data průběhu druhé světové války jsou uvedena níže, ale je důležité nejprve zdůraznit události, které vedly k zažehnutí druhé světové války na evropském území.
Klíčovou roli k ovládnutí Evropy Hitlerem zde sehrálo rozbití Československa mnichovskou zradou v roce 1938 a následné obsazení zbytku Československa 15.března 1939, které se stalo výchozím bodem k posílení a následnému vyzbrojení fašistického Německa, zejména i československými tanky a také dělostřelectvem.
Vyhnání Čechů v roce 1939
Klíčové následné události a fakta:
Dne 1. 9. 1939 - Německo útočí na Polsko, následně VB a Francie vyhlašují Německu válku.
Blesková válka: 1940 Německo rychle obsazuje Dánsko, Norsko, Nizozemsko, Belgii a Francii.
Letecká bitva o Británii 1940: první výraznější neúspěch Německa. (10. 7. 1940 až 31. 10. 1940).
Východní fronta byla zahájena 22. června 1941. Operaci Barbarossa - to byl krycí název pro útok vojsk nacistického Německa proti Sovětskému svazu. Tímto věrolomným útokem byl porušen podepsaný pakt Ribbentrop-Molotov i smlouva o jejich přátelství a spolupráci mezi Německem a SSSR, a došlo k otevření východní fronty druhé světové války. Zlom nastává u Stalingradu. Bitva u Stalingradu (srpen 1942 – únor 1943) byla zlomovým střetnutím druhé světové války, kde sovětská vojska obklíčila a zničila německou 6. armádu, což vedlo k následné kapitulaci v únoru 1943 a znamenalo definitivní obrat na východní frontě 6. června 1944 během spojenecké invaze.
Sovětští vojáci ve Stalingradu, leden 1943.
Důsledky:
Německo ztratilo statisíce mužů a utrpělo obrovské ztráty na technice.
Vítězství zajistilo sovětskou převahu a zahájilo vytlačování německých vojsk.
Bitva je považována za hrob Hitlerovy armády a největší porážku wehrmachtu do té doby.
Válka v Tichomoří začala útokem Japonců na Pearl Harbor 7. 12. 1941, což následně znamenalo vstup USA do války.
V průběhu druhé světové války na evropském kontinentu docházelo k holocaustu a hromadnému bestiálnímu vyvražďování civilních obyvatel, německými fašisty, zejména na území Běloruska a Sovětského svazu.
Holocaust: Systematické vyhlazování Židů, Romů a dalších skupin nacisty.
Vylodění v Normandii zahrnuje vyloďovací a související výsadkovou operaci v úterý 6.června 1944 během spojenecké invaze do Normandie v rámci operace Overlord. S kódovým označením operace Neptun a často označovaná jako Den D to byla největší námořní invaze v historii. Operace zahájila osvobození Francie a později západní Evropy a položila základy vítězství spojenců na západní frontě.
Zároveň probíhal zdrcující postup sovětských vojsk z východu, což vyvrcholilo dobytím Berlína a kapitulace 8. 5. 1945. Dne 9.května 1945 byla následně bleskovým přesunem a konečným útokem Rudé armády osvobozena Praha.
Válka končí po atomovém bombardování Hirošimy a Nagasaki a kapitulaci Japonska v srpnu/září 1945.
Důsledky:
Pád nacismu, vznik OSN, rozdělení světa na východní a západní blok (počátek studené války) a vznik supervelmocí USA a SSSR.
Detaily k mnichovské zradě:
Mnichovská dohoda (neboli mnichovská zrada či mnichovský diktát) byla dohoda mezi nacistickým Německem, Itálií, Francií a Spojeným královstvím o postoupení pohraničních území Československa Německu. Byla dojednána 29. září 1938 v Mnichově v tzv. Führerbau (ve všech jazykových verzích pak byla podepsána po půlnoci, tj. 30. září 1938).
Zástupci čtyř zemí – Neville Chamberlain (Spojené království), Édouard Daladier (Francie), Adolf Hitler (Německo) a Benito Mussolini (Itálie) – se dohodli, že Československo musí do 10. října postoupit pohraniční území z velké části obývané Němci Německu. Zástupci československé strany (Hubert Masařík, Vojtěch Mastný) byli přítomni, ale k jednání samotnému nebyli přizváni.
Mnichovská dohoda byla završením činnosti Sudetoněmecké strany Konráda Henleina a vyvrcholením snah německého kancléře Adolfa Hitlera rozbít demokratické Československo, což bylo jedním z jeho postupných cílů k ovládnutí Evropy.
Adolf Hitler vydal 16. března 1939 výnos o zřízení protektorátu Čechy a Morava. Protektorát neměl žádnou státní povahu. Naopak, stal se integrální součástí Třetí říše. Rovněž neměl právo na samostatnou armádu. Tzv. vládnímu vojsku byl přisouzen symbolický ráz a plnilo jen pomocné služby. Byl rozpuštěn parlament a ještě více zjednodušen politický život. Představiteli protektorátní správy se stali státní prezident (Emil Hácha) a protektorátní vláda v čele s předsedou. Dva dny po tomto výnosu jmenoval Hitler říšským protektorem v Čechách a na Moravě Konstantina von Neuratha a jeho zástupcem ve funkci státního tajemníka Karla Hermanna Franka. Ve skutečnosti říšskoněmecké a okupační úřady představovaly opravdové nositele státní moci v protektorátu Čechy a Morava. Říšský protektor byl nejvyšší institucí říšské moci v Protektorátu. Zatímco v Hitlerově výnosu z 16. března vystupoval protektor spíše jako orgán dozoru, tak jeho další nařízení ze 7. dubna vybavilo protektora velmi rozsáhlou pravomocí. Stal se naprosto nezávislým na protektorátních orgánech ve věcech zákonodárných, bylo mu povoleno vydávat, měnit a rušit právní normy ve všech oblastech. Neurath ve svých rukou de facto soustředil dozor nad mocí výkonnou a zákonodárnou, dále pravomoc k zásahům do moci soudní i funkci reprezentativní.
Takto to vypadalo v Německých koncentračních táborech.
*Tento text byl převzán z webu Wikipedia a byl lehce poupraven (odstranění hypertextových odkazů) pro účely snazšího čtení.
Sledujte náš web a sociální sítě, aby vám o Festivalu Dne Vítězství již neuniklo.
Budeme se na vás těšit na oslavách velkého vítězství, svobody a míru - 9. května na Staroměstském náměstí!