Výnos Vůdce a říšského kancléře o Protektorátu Čechy a Morava

(Výnos č. 75/1939 Sb. – v Praze dne 16. března 1939) Po tisíc let náležely k životnímu prostoru německého národa česko‑moravské země. Násilí a nerozum je vytrhly svévolně z jejich starého historického okolí a posléze jejich zapojením do umělého útvaru Česko‑Slovenska vytvořily ohnisko stálého neklidu. Od roku k roku zvětšovalo se nebezpečí, že z tohoto prostoru – jako již jednou v minulosti – vyjde nové nesmírné ohrožení evropského míru. Neboť česko‑slovenskému státu a jeho držitelům moci se nepodařilo organizovati rozumně soužití národních skupin, v něm svémocně spojených, a tím probuditi a zachovati zájem všech zúčastněných na udržení jejich společného státu. Tím však prokázal svou vnitřní neschopnost k životu a propadl proto nyní také skutečnému rozkladu. Německá říše však nemůže v těchto pro její vlastní klid a bezpečnost stejně jako pro obecné blaho a obecný mír tak rozhodně důležitých oblastech trpěti žádné trvalé poruchy. Dříve nebo později musela by nésti nejtěžší důsledky jako mocnost dějinami a zeměpisnou polohou nejsilněji interesovaná a spolupostižená. Odpovídá tudíž příkazu sebezáchovy, jestliže Německá říše jest rozhodnuta zasáhnouti rozhodně k zajištění základů rozumného středoevropského řádu a vydati nařízení, která z toho vyplývají. Neboť dokázala už ve své tisícileté dějinné minulosti, že díky jak velikosti, tak i vlastnostem německého národa jediná jest povolána řešiti tyto úkoly. Naplněn vážným přáním sloužiti opravdovým zájmům národů sídlících v tomto životním prostoru, zajistiti národní svébytnost německého a českého národa, prospěti míru a sociálnímu blahu všech, nařizuji tudíž jménem Německé říše jako základnu pro budoucí soužití obyvatelů těchto oblastí toto: Čl. I Části bývalé Česko‑Slovenské republiky, obsazené v březnu 1939 německými oddíly, náleží od nynějška k území Velkoněmecké říše a vstupují jako „Protektorát Čechy a Morava“ pod její ochranu. Pokud obrana Říše toho vyžaduje, učiní Vůdce a říšský kancléř pro jednotlivé části těchto území úpravu od toho odchylnou. Čl. II Obyvatelé protektorátu, kteří jsou příslušníky německého národa, stávají se německými státními příslušníky a podle předpisů zákona o říšských občanech z 15. září 1935 říšskými občany. Pro ně platí rovněž ustanovení na ochranu německé krve a německé cti. Podléhají německé soudní pravomoci. Ostatní obyvatelé Čech a Moravy stávají se státními příslušníky Protektorátu Čechy a Morava. Čl. III Protektorát Čechy a Morava jest autonomní a spravuje se sám. Vykonává svoje výsostná práva ve shodě s politickými, vojenskými a hospodářskými potřebami Říše. Práva jsou vykonávána vlastními orgány a vlastními úřady s vlastními úředníky. (Výnos pokračuje: dál upravuje právní uspořádání, celní a měnovou politiku, dohled říšských orgánů, bezpečnostní a správní pravomoci – viz celý § I–XIII publikačního znění *) Podpisy: Vůdce a říšský kancléř – Adolf Hitler Říšský ministr vnitra – Dr. Frick Říšský ministr zahraničí – von Ribbentrop Říšský ministr a přednosta říšské kanceláře – Dr. Lammers Tento text je zpracován výhradně pro vzdělávací a historické účely. Cílem je analyzovat historické události, jejich příčiny a důsledky, nikoli podporovat, propagovat či ospravedlňovat jakoukoli extremistickou ideologii, hnutí nebo politiku s nimi spojenou. Text se snaží přispět k pochopení historických souvislostí a k reflexi tragických dopadů totalitních režimů na společnost a lidská práva. Jakékoli zmínky o ideologiích, organizacích nebo osobách spojených s tímto obdobím jsou uvedeny výhradně v analytickém a kritickém kontextu.